Zdravé zuby spokojený život
Úžasný úsměv i na vaší tváři |
![]() |
||||||||||||||||
Užitečné infoZubní kaz
|
|||||||||||||||||
Obsah |
Zubní kaz má určité odlišnosti od ostatních nemocí. Korunka zubu je kryta sklovinou, která je nejtvrdší tkání lidského organismu. Proto muže povrchu zubu vzdorovat značne velkému mechanickému zatížení pri kousání potravy. Za tuto výhodu však platí sklovina svým zpusobem dost velkou daň. Ponevadž neobsahuje cévy a nervy, je bezbranná při poškození.Od doby, kdy se zub proreže do dutiny ústní je v neustálém styku s ústním prostředím, tj. se slinou, značným množstvím mikroorganismu ruzných druhu a se zbytky potravy. Všechny tyto složky vytvářejí na povrchu skloviny povlak, který není neměnný. Probíhají v něm velmi složité chemické změny vyvolávané životními pochody mikroorganismu. Zubní povlaky se dají odstranit čištením zubu, ale velmi záhy se začnou tvorit znovu, takže dochází k neustálému kolobehu v ústním prostredí.Z tohoto důvodu je potrebné dodržovat hygienu doporučenou zubním lékarem.
Rozsah zubního kazu může sahat od kazu skloviny, přes kaz dentinu až ke kazu pronikajícímu do zubní dřeně.
Jako předstupeň kazu (caries incipiens) se tvoří odvápnění. Tyto jsou mikroskopicky viditelné jako bílé (křídové) skvrny. Ukládáním pigmentů s potravy se tyto skvrny stávají často tmavými. Zubní kaz omezený pouze na vnější vrstvu skloviny, nemusí být za každou cenu ošetřován. V případě kdy ještě nedošlo k prolomení povrchové vrstvy, je možné vhodnými fluoridovými preparáty a úpravou stravy dosáhnout postupné remineralizace počáteční léze.
Postup kazu do dentinu může způsobovat bolest, která by měla být považována jako varovný signál. Jelikož je dentin měkčí než sklovina, šíří se kaz velice rychle na rozhraní skloviny a dentinu do šířky. Podminovaná sklovina se poté nejčastěji při jídle prolomí. Teprve v této fázi býva kaz brán vážně i přes to, že již existuje několik týdnů.
U kazu penetrujícího do dřeně, kaz již pronikl
dentinem do zubní dřeně, takže vzniklo spojení mezi dutinou ústní a dřeňovou dutinou (nesterilní a sterilní prostředí).
|
|
|
Existuje více teorii na vznik zubního kazu.V dnešní době je všeobecmně uznávána chemicko-bakteriální teorie podle Willoghby D. Millera. Podle této
dochází z důvodu působení více faktoru (multifaktoriální onemocnění) k destrukci zubní tkáňě ve více stupních.
Lidé jsou postiženi zubním kazem, pokud jsou splněny následující 4 hlavní faktory
Teprve spolupůsobením těchto 4 faktorů může vzniknout kaz.Vedle těchto hlavních faktorů existují také faktory vedlejší
|
Streptococcus Mutans |
V zubním plaku se usídlují mikroorganismy, z nichž nebezpečné pro vznik zubnío kazu jsou Laktobacily a hlavně Streptococcus Mutans.
Tyto bakterie využívají pro svůj metabolismus jednoduché cukry a přeměňují je na organické kyseliny, které napadají zubní sklovinu kyselosti
a celkovým snížením pH.
Velmi důležité pro orální zdraví jsou proto dostatečné přestávky mezi jídly, v kterých jsou sliny schopny zneutralizovat kyseliny a remineralizovat sklovinu.
Plynulá sekrece slin je důležitá pro udržení orálního zdraví a každý zasah znamená kromě jiných komplikací také zvýšené riziko zubního kazu. Postiženy bývají sliznice, pokožka, svalovina, slinné žlázy, kosti a zuby. Poškození slinných žláz vede k suchosti v ústech, také zvané Xerostomie podmíněná ozářením, jejímž následkem může být bolestivý zánět sliznice (mukositis). Riziko takzvaného radiačního kazu (Caries radiatio) u těchto pacientů stoupá. Jelikož používání umělé sliny a instruktáže hygieny nebývají u těchto pacientů dostatečně účinné proti vzniku kazu, bývá součásti doprovodné terapie pro pacienty ozařované v oblasti hlavy a krku pravidelná lokální fluoridace.
Následky zubního kazu jsou záněty zubní dřeně (pulpitidy), apikální parodontitidy (záněty závěsného aparátu zubu), abscesy a osteomyelitidy,které mohou v extrémních případech vést ke smrti pacienta.
Pokud dojde ke znovuvytvoření kazu na již ošetřených zubech, mluvíme o recidivujícím nebo sekundárním kazu. U sekundárního kazu se jedná o nový kaz na zdravé zubní tkáni a to nejčastěji na okrajích výplní a korunek. Recidivujícím kazem nazýváme vzplanutí neúplně odstraněného kazu.
Nejjednodušší prevenci je omezení příjmu jednoduchých cukrů. Tím dojde ke změně ustní flóry ve směru snížené tvorby kariogenního povlaku. Kromě toho může pravidelné odstraňování povlaků, nejlépe před a po jídle, zabránit demineralizaci zubní skloviny. Jako pomocné látky mohou být použity výrobky s Fluoridy nebo Chlorhexidinem. Fluoridy podporují remineralizaci, vytvrzují povrchovou vrstvu skloviny a zabraňují růstu bakterií. Další možností je použití Chlorhexidinu, který v určité míře zabraňuje přírustu plaku.Dodatečné nahrazení cukrů Xylitolem, pečetění fisur, pravidelné kontroly u zubního lékaře a v první řadě, pravidelná ústní hygiena jsou dobrým předpokladem jak předcházet zubnímu kazu. Přitom stále jedinou spolehlivou možností odstranění povlaku je čištění zubů zubním kartáčkem, zubní nití a také mezizubními kartáčky. Ústní vody a zubní pasty mohou pouze oddálit tvorbu zubního plaku, ale nemohou jeho tvorbu zastavit, ani jej odstranit.
Křídovou skvrnu s neporušenou vrstvou skloviny, je možné lokálním používáním fluoridů remineralizovat a tak jí odstranit.
Pozdější stádia zubního kazu, u kterých se již povrchová vrstva skloviny prolomila, musejí již být ošetřena jinak. Postižená zubní tkáň musí být odstraněna a zub musí být opatřen vhodným výplňovým materiálem.
Naše doporučení je navštěvovat zubního lékaře dvakrát ročně, aby tento stav mohl být kontrolován. Bolest,jako varovný signál, přichází často pozdě. Velmi důležité, je udržování pečlivé péče rodičů o zubní hygienu malých dětí na vysoké úrovni.
© Copyright www.zdravyzub.cz 2007